#15: Skvělé knížky, které propadly sítem mainstreamového vkusu
Milá knihomolko, milý knihomole,
dnes se budu věnovat knihám, které podle mého názoru patří mezi top českou tvorbu. Když člověk přečte každý týden jednu knížku, stane se kritičtějším. Nebo ať mluvím o sobě: stala jsem se kritičtější. Jen máloco z přečteného mne nadchne jako celek.
Knihy čtu už ne jen jako "odpoutání se od reality" nebo "napínavý příběh, u kterého chci vědět, jak to dopadne". Každý titul hodnotím skrze mnoho kritérií. Někdy jsem s to zamhouřit oko v rámci žánru (třeba u detektivky nebo thrilleru nebudu čekat květnatý jazyk).
Jindy mě osloví neotřelé téma, do kterého se autor srdnatě pustí, byť to nezaručí úspěch jako tísíckrát omleté variace "XY z Osvětimi". Kdyby vás to zajímalo, tak existuje kniha Tatér / Porodní sestra / Kouzelník / Dítě / Sabotér / Rusovláska / Děvčata / Krejčí / Účetní... Z OSVĚTIMI (a není to série).
Obecně zkrátka ocením, když se v knížce něco nového dozvím.
Za ty roky jsem si vypěstovala cit (a.k.a. literární snobismus), kdy většinou už během prvních stránek poznám, jestli kniha bude dobrá, či nikoli. Jako milovník češtiny kvituju s povděkem, když autor vládne jazykem. Nejde jen o bohatost slovní zásoby. Důležité pro mě je, jak je se slovy nakládáno. Pasu po nečekaných slovních spojeních, po nestandardním rytmu větné stavby, po odvážném střídání vypravěčských stylů.
Nepotřebuju, aby mi byly "postavy sympatické". Nečekám, že "všechny čtenářovy otázky budou zodpovězeny". Nehledám "uspokojivě uzavřené konce".
Zajímá mě atmosféra. Silné obrazy. Netriviální sondy do společnosti a hloubek lidské duše. Oceňuju i odvahu při volbě mainstreamově nepopulárního žánru, pokud je to důležité z hlediska toho, o čem má kniha promluvit.
Je mi jasné, že takové tituly nebudou nikdy masově oblíbené. Nestanou se vlajkovými loděmi nakladatelství. Nebudou z nich vyskládané komínky v knihkupectvích.
Na veřejných online knižních databázích nebudou mít tyhle knížky v součtu bůhvíjak dobré hodnocení. Nicméně pokud na takovou knihu, co má hodnocení třeba kolem 70 %, narazím, vždy se mrknu do recenzí. Pokud jsou rozporuplné (od "nedočetl jsem, je to odpad" po "nechápu, že autor/ka celé ty roky unikal/a mé pozornosti"), pak je to pro mne jedním z vodítek, že by to potenciálně mohlo aspirovat na skvělou knihu.
Vybrala jsem pro vás dnes pět takových, všechny z pera současných českých spisovatelek a spisovatelů.
Cestou špendlíků nebo jehel
~ Zuzana Říhová
68 % na databazeknih.cz
Tenhle vesnický psychologický horor se určitě zařadí mezi mých top 10 titulů přečtených za rok 2024. Něco tak zvláštního jsem snad nikdy nečetla. Říhová si mě chytla již na první stránce a nepustila do konce. Na rozdíl od většiny knížek jsem četla pozorně každou větu, některé i dvakrát, protože se mi tak moc líbilo, jak je to napsané. Slova můžou být pouze něco, co popisuje skutečnost. Ale jen někteří autoři mají dar tvořit slovy atmosféru. Zde tedy atmosféru stísněnosti, zoufalosti a hnusu, který syrově kape z každého nově vytvořeného obrazu.
Varování: tuhle knížku nedávejte babičce k Vánocům, byť je to na téma Červené karkulky. A taky ji nečtěte, máte-li slabý žaludek a bylo vám blivno z takových třikrát luhovaných Pigi čajíčků, jako je Les v domě nebo Houbařka.
Ve skříni
~ Tereza Semotamová
62 % na databazeknih.cz
Tahle knížka se mi dostala do ruky náhodou na letošním Světě knihy. Po přečtení anotace jsem zalitovala, že jsem takovou postavu nevymyslela sama. Hlavní hrdinka se snaží žít život jako všichni ostatní, ale zoufale v tom selhává. Jako východisko se jí naskytne příležitost obydlet starou skříň, kterou nastěhuje do vnitrobloku. Nečekejte ale studii o bezdomovectví. Je to spíš sonda do nitra ženy, která neví, jak se zařadit do společnosti. Jestli něco na téhle knize oceňuju, pak je to neklouzání po povrchu, překvapivá slovní spojení i několik rýpnutí do vlastního svědomí, jak já to vlastně mám a jestli sama sobě nelžu do kapsy.
URaNovA
~ Lenka Elbe
72 % na databazeknih.cz
Nechápu, že někdo může napsat tak dobrý román na první dobrou. Opět jako u předchozích dvou knížek oceňuji autorčinu práci se slovy, která dohromady skládají netriviální mozaiku.
Zde navíc nejen zajímavé téma, ale i forma zpracování do fantaskního hororu šmrnclého magickým realismem Úžasně zachycená omšelost pohraničních lázní, která mě vždycky něčím děsila. Teď už vím proč.
Hledáte-li v knihách pohlazeníčko, tak tady jej nenajdete. Budete se bát, budete se ošklíbat nad bizárem. Nebudete chápat. Ale necháte-li text působit, může se stát, že vás uhrane tak jako mě.
Tajemství
~ Radka Třeštíková
71 % na databazeknih.cz
Radka Třeštíková je bezesporu jednou z nejdiskutovanější autorek u nás. Můžete ji milovat, můžete ji nenávidět, ale těžko k ní zůstanete lhostejní.
Bulvár vůbec nesleduju, nicméně i tak se ke mně kromě toho, že jí vyšla nová knížka, vždycky dostanou i nějaké pikantnosti o jejím životě. V něčem mě to baví, protože mi přijde zajímavé posuzovat její texty nezávisle na jejím osobním životě (kteý je součástí komerčně úspěšného marketingu).
Za mne Třeštíková nepíše vůbec špatně. Je dobrá pozorovatelka, umí skvěle modelovat uvěřitelné charaktery a vnořit se do jejich psychiky. To se jí povedlo skvěle právě v románu Tajemství, který má sice skoro 500 stran, ale přečetla jsem ho loni v létě na jeden zátah.
S klidnou duší bych doporučila i knihu Foukneš do pěny, která je podle mě z jejích knih nejlepší, ale od čtenářů dostala největší čočku (54 % na databazeknih.cz)
Smrt staré Maši
~ Vratislav Maňák
77 % na databazeknih.cz
Výjimečně si dovolím doporučit knížku, kterou jsem ještě nedočetla. Z šesti povídek jsem přelouskala zatím dvě, ale není potřeba sníst celé jablko, abych dokázala říct, že je dobré.
Maňák píše skvěle, má velkou slovní zásobu (např. používá mé oblíbené slovo "nakrásně") a tvoří skrze to velmi barevnou mozaiku příběhu lidských duší.
Dávné mýty se zde prolínají se současností a nutí člověka přemýšlet, které charakteristiky lidstva přežívají dlouhé věky beze změn.
Titul jsem zaznamenala ve výloze jednoho výběrového knihkupectví díky nádherné obálce. Mám vždycky radost, když vidím, že knize někdo věnoval péči i po této stránce.
To je pro dnešek všechno. Užívejte léto a budu ráda, když mi napíšete své tipy na literární skvosty, které propadly sítem mainstreamového vkusu.
S láskou,
Veru